|0-15|15-25|
Pečovatelská služba

Pečovatelská služba

Známe osobnosti

Známé osobnosti

Pavel Bobek (nar. 1937 Praha) – zpěvák, rodově pochází z Dolního Bousova, původním vzděláním inženýr architekt. Stál u počátků české beatové hudby na prahu 60. let. Jeho dědeček Matěj Bobek byl známým bousovským kapelníkem.

Sylva Daníčková (nar. 1935 Mladá Boleslav) – herečka, spisovatelka, překladatelka, novinářka. Rodově pochází z Dolního Bousova, je vnučkou MUDr. Františka Vaňka (1884-1957) oblíbeného bousovského lékaře, starosty Sokola, velitele města z května 1945 a čestného občana Dolního Bousova. Po studiích historie na filozofické fakultě UK se proslavila jako filmová herečka (hl. role ve filmu Florenc 13.30), herečka Semaforu, konferenciérka Laterny magiky na EXPO 1958 v Bruselu. Byla životní partnerkou Jiřího Šlitra. V listopadu 1989 jezdila se studenty i do Dolního Bousova informovat o revolučních událostech.

Luděk Exner (1933 Dolní Bousov - 1995 Kosmonosy) – velký sportovec, hrál kopanou, ale hlavně hokej, až v úrovni první (nejvyšší) ligy. Za Dolní Bousov hrál hokej 11 sezón. Později působil jako trenér a mezinárodní hokejový rozhodčí. Jeho otec Václav Exner (1904 - 1941) byl pro odbojovou činnost popraven fašisty.

Otmar Homolka (1925 Odraneč - 1999 Karlovy Vary) – malíř, od dětství žil v Dolním Bousově, vystudoval reálku v Mladé Boleslavi a pedagogickou fakultu UK v Praze. Výtvarnou výchovu studoval u Karla Lidického a Cyrila Boudy. Učil na pedagogických školách. Výtvarnému umění se věnoval i teoreticky. Upořádal mnoho výstav, několikrát i v Dolním Bousově.

Josef Jakubec ( nar. 1948 Dolní Bousov) – malíř, vystudoval Střední všeobecně vzdělávací školu v Mladé Boleslavi a dálkově dvouletý kurz výtvarné výchovy. Od roku 1990 je členem Unie výtvarných umělců. Samostatně vystavuje od roku 1983, píše i verše. Jeho retrospektivní výstava bude zahájena 1. 3. 2013 na bousovské radnici. Kresbou a malbou se zabývá i jeho manželka a dcera Pavla.

Jindřich Gustav Maštálka (1866 Sobotka - 1926 Domousnice) – politik a národohospodář. Přes 20 let byl poslancem říšského sněmu ve Vídni a 12 let zemským poslancem. Hlásil se k mladočechům. Působil v České průmyslové bance, v několika správních radách a v dalších významných funkcích. Za 1. světové války byl zastáncem zachování monarchie, a proto po roce 1918 odešel z politiky. Zasloužil se o vybudování železniční trati Mladá Boleslav – Stará Paka a o regulaci říčky Klenice. Od roku 1893 byl jedním z majitelů dolnobousovského cukrovaru. V roce 1917 koupil zámek a velkostatek Domousnice, kde pak žil až do své smrti. Vlivem špatných investic v posledních letech nakonec umírá zcela bez prostředků. Pochován je na soboteckém hřbitově. Jeho hrob zdobí busta vytvořená významným sochařem Josefem Drahoňovským.

Otýlie Sklenářová-Malá (1843 Vídeň - 1912 Praha) – první velká česká herečka, dcera vojenského lékaře Antonína Malého z Dolního Bousova, dětství prožila částečně u babičky v Dolním Bousově, kde se jako Vídeňačka naučila teprve česky. V letech 1863-1903 byla vynikající herečkou Prozatímního a Národního divadla v Praze. Její pomník se sochou Ladislava Šalouna stojí v Čelakovského sadech vedle Národního muzea. V roce 1865 vystoupila v Dolním Bousově při svěcení praporu pěveckého souboru Stojmír. Ve své knize Z mých pamětí, v kapitole Jak jsem se stala Češkou, na Dolní Bousov s dojetím vzpomíná.

Luděk Sobota (nar. 1943 Praha) – herec a komik, rodově pochází z Dolního Bousova. Hrál v ústeckém Kladivadle a liberecké Ypsilonce. V letech 1972-1990 byl členem divadla Semafor v Praze. Často hraje ve filmu (Jáchyme, hoď ho do stroje) a v televizi, vystupuje na estrádách jako bavič i zpěvák, napsal vzpomínkovou knihu Facky místo pohádek (1998), v níž vzpomíná Dolního Bousova.

Vítězslav Vejražka (1915 Dolní Bousov - 1973 Praha) – divadelní a filmový herec, absolvent pražské konzervatoře, hrál v Ostravě, v Brně a od roku 1941 v Praze. V letech 1948 - 1973 člen Národního divadla (v letech 1965-1969 zároveň šéf činohry). Jako přesvědčený komunista získal řadu ocenění (Řád práce, tituly zasloužilý a národní umělec), byl poslancem sněmovny lidu Federálního shromáždění. Jeho bratr Miroslav padl v 2. sv. válce jako letec RAF. Jejich otec František Vejražka byl průkopníkem sociální demokracie na Jičínsku a zakladatelem KSČ v Dolním Bousově. Matka hrála v místním ochotnickém spolku. Vztah Vítězslava Vejražky k rodnému městu byl chladný, odmítl i čestné občanství.

František Živný (nar. 1974 Dolní Bousov) – silák, sportovec v disciplíně přetlačovaná (armsport - páka) v nejtěžší kategorii. Vyučil se řezníkem, v roce 1996 se poprvé zúčastnil mistrovství České republiky, kde získal stříbrnou a bronzovou medaili. Od roku 1997 je třináctinásobným mistrem České republiky, dvojnásobným mistrem světa a šestinásobným vicemistrem Evropy. Stále závodí.

Historie

Historie Dolního Bousova

zdroj: Od Ještěda k Troskám č. 1/2013

Historické osídlení dnešního Dolnobousovska je doloženo již v mladší době kamenné a v následující době bronzové. V době železné v kraji pobývali Keltové, před změnou letopočtu na území Dolního Bousova sídlili germánští Markomani a od 8. století již trvale Slované. První písemná zmínka o Bousově pochází z roku 1318, kdy se připomíná Ctibor z Búsovce. Bousovcem je tu ovšem míněn Bousov Horní, takže hlavní, dnes Dolní Bousov bude jistě starší. Připomínán je tu jistý Bús z Búsova (Busso de Bussov), tedy náš Bohuš. Patrně tento rytíř nebo jeho předkové postavili na místním návrší nad rybníkem dřevěnou tvrz, kolem níž vznikla vesnice, po něm pojmenovaná. K tvrzi patřil i dřevěný kostel sv. Kateřiny (doložen roku 1352), který stával asi v místech dnešního rozlehlého farního chrámu. Tvrz zřejmě zanikla během husitských válek a dnes ji připomíná jen starý místní název Na Tvrzi. Ve 2. polovině 14. století a v 1. polovině století 15. vystřídalo bousovské panství několik majitelů, až v polovině 15. století bylo včleněno v lůno dominia kosteckého a zůstalo jeho součástí po dalších čtyři sta let.

Ještě před rokem 1497 byla naše obec povýšena na městečko a v roce 1560 mu byly již jako městu povoleny dva výroční trhy. Velký rozkvět města nastal za Lobkoviců koncem 16. století. Roku 1600 císař Rudolf II. udělil Bousovu městský znak a přiznal městu další privilegia. Během třicetileté války byl Bousov vypálen Švédy, avšak po jejím ukončení, za vlády Černínů, rozvoj opět pokračoval. V roce 1673 povolal hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic jednoho z nejpřednějších evropských architektů své doby Francesca Carattiho, aby mu vedle Černínského paláce v Praze vystavěl v Bousově také unikátní „víkendovou" rybářskou chatu. Ta se bohužel do dnešních časů nedochovala. Snad na jejích základech byla v roce 1754 postavena nová fara a kostel nahrazen roku 1766 barokním chrámem zasvěceným opět sv. Kateřině, s pozoruhodnou sochařskou výzdobou z dílny kosmonoských Jelínků. Do 19. století vstoupilo Dolnobousovsko jako pevná součást panství Kost. V roce 1834 v Dolním Bousově žilo 1419 obyvatel v 208 domech a působilo zde 129 řemeslníků.

K hospodářskému rozvoji kraje přispělo vybudování císařské silnice z Mladé Boleslavi do Sobotky v roce 1842. Po zrušení poddanství v roce 1850 začala fungovat jednotlivá obecní zastupitelstva. Součástí Dolního Bousova se stalo i Rohatsko (od roku 1887 pak samostatné) a Záhumní Lhota. K Hornímu Bousovu byly jako osady připojeny Ošťovice a Střehom. Samostatné bylo Vlčí Pole. Bechov byl tehdy sloučen s osadou Freidorf (Svobodín).

V roce 1866 dolehly na Dolnobousovsko válečné události prusko-rakouské války. V červnu se v Rohatsku ubytovaly pruské oddíly, zatímco místní obyvatelstvo se většinou raději uchýlilo do bezpečí okolních lesů. Také Bechov byl „poctěn“ pobytem vojenských jednotek, tentokrát rakouských dělostřelců. Z tohoto období pochází zřejmě v jádru pravdivá historka o tom, že v kostele ve Všeborsku se za úspěch ve válce modlil samotný saský král.

Po roce 1860 prodělala ekonomika regionu bouřlivý vývoj. Většina obyvatelstva sice i nadále zůstávala věrna zemědělství a řemeslu, nyní již na živnostenské bázi, nicméně se především přímo v Dolním Bousově objevily první vlaštovky v podobě finančních a podnikatelských subjektů, a to převážně z místních personálních i kapitálových zdrojů. Z podnětu společensky velmi aktivního MUDr. Františka Mrázka vznikla v roce 1863 První občanská záložna pro Dolní Bousov a okolí. S budováním rozsáhlé silniční sítě úzce souviselo i zřízení poštovního úřadu v Dolním Bousově v roce 1869.

Rozhodujícím fenoménem v hospodářské oblasti se stal nově založený cukrovar. Na jeho počátku stál opět MUDr. Mrázek. Výroba byla zahájena na podzim roku 1870.

Další majitel cukrovaru, První občanská záložna v Praze, přistoupila v roce 1881 k rozsáhlé rekonstrukci a poté i k obnově produkce. Nová konjunktura souvisela se zřízením obchodní železniční dráhy Bakov nad Jizerou - Kopidlno v roce 1883. Nadějný rozjezd byl zastaven katastrofálním požárem 8. prosince 1890.

Parcela se spáleništěm byla však úspěšně prodána. Do nového podniku vstoupil také říšský poslanec za Sobotecko Jindřich Gustav Maštálka. Nově vytvořená Komanditní společnost cukrovar v Dolním Bousově, Frič a spol., vystavěla v následujících dvou letech zcela nový objekt včetně železniční vlečky k dolnobousovskému nádraží, a rozběhla se výroba ve velkém stylu. V roce 1900 závod obdržel zlatou medaili na světové výstavě v Paříži, kde v rámci celorakouské expozice prezentoval své výsledky.

Veliký význam pro region, zejména přímo pro Dolní Bousov, mělo zřízení dvou místních železničních tratí. O starší trati Kopidlno - Bakov nad Jizerou již hovořeno výše. Na novou trat Mladá Boleslav - Stará Paka vyjel první vlak dne 26. listopadu 1905. Do tohoto období na přelomu 19. a 20. století pak spadá i výstavba nádražní budovy.

Po roce 1914 se život obyvatelstva zásadně změnil, mnoho mladých mužů odcházelo na fronty 1. světové války. Většina obcí naproti tomu hostila uprchlíky z bojem postižených oblastí Haliče. Na jaře 1915 přišli židovští exulanti ze západní Ukrajiny. V obtížné situaci se snažilo pomoci vedení cukrovaru, které v r. 1916 zřídilo ve svém areálu marmeládovnu, sušárnu zeleniny, výrobnu slivovice a ovocnárnu, s cílem poskytnout obyvatelstvu laciné potraviny a nabídnout pracovní příležitosti.

Dne 29. října 1918 proběhla v Dolním Bousově u příležitosti vzniku samostatné Československé republiky oslavná manifestace, na které ke shromáždění před radnicí promluvil starosta Václav Elis. K tomuto vítězství přispělo v uniformách československých legií i 33 mužů z Dolnobousovska. Radost z vítězství se mísila se smutkem, který vyvolávaly vzpomínky na desítky padlých, jen přímo z Dolního Bousova jich bylo 44.

V prvních parlamentních i komunálních volbách v roce 1919 v Dolním Bousově s převahou zvítězili sociální demokraté. Levicový kurz byl dovršen v srpnu 1921, kdy velká část místní organizace sociální demokracie vstoupila do nově konstituované komunistické strany. Sociální program otvírali i podnikatelé. J. G. Maštálka zřídil nadační konto na podporu nemajetných rodičů a na vzdělání jejich dětí. Jeho cukrovar a další závody však pracovaly se střídavými úspěchy. Špatné investice, velká povodeň v roce 1926 a smrt J. G. Maštálky v témže roce přivedly cukrovar i s ostatními provozy ke krachu. Poslední cukr se zde vyrobil roku 1932.

Druhá světová válka a Protektorát jsou v Bousově spojeny jednak se silnou jednotkou wehrmachtu, která v areálu bývalého cukrovaru chránila a obhospodařovala obrovské sklady vojenské výzbroje (uvádí se např. 70 tisíc párů obuvi a 120 tisíc plášťů) ukořistěné na všech frontách německé expanze a v okupovaných územích.

Ke konci války bylo město plné tzv. národních hostů, tedy německých civilistů především ze Slezska, kteří ustupovali před frontou. Dále tudy procházely transporty smrti, dlouhé řady zajatců ruských, britských, francouzských, ale i slovenských a českých. Přespávali ve vesnicích po stodolách, občas se podařilo někomu uprchnout. Uprchlíci se pak ukrývali v lesích buď samostatně nebo se připojili k zde operujícím partyzánským skupinám. V květnových dnech roku 1945 se dobrovolníci pokoušeli odzbrojovat místní a ustupující jednotky německé armády. Často byli úspěšní, ale dvacet nejodvážnějších to zaplatilo životem.

Znak a prapor

Městský prapor

Popis:

List dělený šikmým bílým pruhem vycházejícím z první třetiny dolního okraje listu do třetí třetiny horního okraje listu na žerďové modré a červené vlající pole. Přes celý list žluté, jetelovitě zakončené perizonium. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Prapor


Znak a prapor

Znak a historie

Znak Dolní Bousov, doložený od 14. století, byl na městečko povýšen asi před rokem 1497. Znak mu propůjčil na žádost Oldřicha Filipa z Lobkovic císař Rudolf II. privilegiem z 3. července 1600.

Popis znaku:

V patě modrého v privilegium damaskovaného štítu je červená skála o třech pahrbcích, z nichž střední je vyšší, postranní nižší. Na středním stojí bílá okrouhlá věž s otevřenou branou v přízemí, se zlatými, černě kovanými vraty a zlatou vytaženou mříží. Věž má nahoře dvě slepá okna vedle sebe. Vrcholí cimbuřím o třech stínkách a červenou kupolovitou střechou. Po obou stranách věže stoupá ke krajům štítu rovněž bílá hradební zeď z kvádrového zdiva, po každé straně se dvěma klíčovými střílnami a s cimbuřím o čtyřech stínkách, krytých červeně. Nad věží se vznáší černá orlice, k levé straně obrácená, s křídly k letu roztaženými, se zlatými spáry, maje přes prsa a křídla zlatou nebo žlutou stuhu zakončenou na každé straně trojlístkem. V zobáku drží orlice zelenou větvičku se zlatou růží.

Originální podoba na privilegiu (pozor, už ani tato neodpovídá přesně popisu – má 5 vrcholků cimbuří místo přidělených tří):

obrázek


Historie

Společenské a kulturní dění

Třebaže Dolní Bousov byl od 15. století malým poddanským městečkem, představoval centrum regionu nejen po stránce ekonomické, ale také duchovní a kulturní. Jako sídlo farního kostela a zároveň jako centrum farnosti, k níž patřila řada obcí ze širokého okolí, se stal rovněž hostitelem farní školy, poprvé v pramenech uváděné k roku 1791. Jednotřídní škola, kde vyučovacím jazykem byla už na konci 18. století čeština, sídlila v malém dřevěném domku na Školništi (ten název se uchoval do dnešních dob) a soustřeďovala děti prakticky z celé farnosti.

Ekonomický rozvoj v druhé polovině 19. století umožňoval věnovat alespoň zlomek času jiné činnosti než pouhé starosti o obživu. To i v Dolním Bousově a jeho okolí vyvolávalo zájem občanů o společenské a kulturní dění. Projevem tohoto zájmu se stal především vznik řady spolků. Jako první byl v Dolním Bousově - již v roce 1859 - založen divadelní spolek, který navazoval na činnost dřívější Společnosti divadelních ochotníků z roku 1847, přičemž zprávy o existenci ochotnického divadla existují dokonce již z roku 1840. V roce 1862 se na scéně objevil pěvecký spolek Stojmír, jehož název i činnost svědčí o výrazném vlasteneckém zaměření. Prapor spolku, při jehož vysvěcení byla v roce 1865 přítomna také stálice českého divadelního nebe Otýlie Sklenářová-Malá, získal později druhou cenu na soutěži v Praze. Stojmír brzy nabyl pozoruhodného věhlasu a byl mj. pozván k vystoupení při položení základního kamene Národního divadla v roce 1868 stejně jako při odhalení pomníku Josefa Jungmanna v roce 1893.

O rok později byl založen také čtenářský spolek, jeho knihovna se utěšeně rozrůstala, obzvláště po vstupu členů spolku do Občanské besedy, která byla založena v roce 1881. Dne 7. května 1882 se v Dolním Bousově sešla ustavující valná hromada nesmírně potřebné korporace, totiž Sboru dobrovolných hasičů. Nezbytnost jeho existence a především důležitost úspěšných zásahů vyvstala díky řadě ničivých požárů, které jen v 60. letech zdevastovaly přes čtyřicet domů. Jedna místní ulice nese v upomínku na tyto katastrofy až do současnosti název Spálená.

Od 80. let působila v Dolním Bousově ještě dvě další sdružení. Okrašlovací spolek se věnoval vysazování stromů a úpravě veřejných prostranství, zasloužil se též o výsadbu kaštanů na místním náměstí. V roce 1894 pak do Dolního Bousova dospělo celonárodní hnutí Sokola v podobě založení místní jednoty. Vyvrcholením prvního období její činnosti se stal slet mladoboleslavské Fügnerovy župy, který v Dolním Bousově proběhl 20. srpna 1899.

Znak a prapor

Znak, pečeť, razítko

znak


Hřbitovy
Nový Územní plán

Územní plán Dolní Bousov


Textová část ÚP Dolní Bousov
   (formát: Pdf; velikost: 929 kB)

Grafická část ÚP Dolní Bousov
   (formát: Pdf; velikost: 13,1 MB)

Tabulky ÚP Dolní Bousov
   (formát: Excel 2007; velikost: 2,92 MB)


Kompostárna

KOMPOSTÁRNA V DOLNÍM BOUSOVĚ OTEVŘENA

Vážení občané,

v úterý 04. 06. 2013 byl v Dolním Bousově zahájen provoz nové kompostárny. Město Dolní Bousov, jakožto provozovatel, považuje za důležité seznámit občany města a místních částí se základními informacemi o chodu kompostárny.
Nejprve pár slov k výstavbě a investicím. Areál kompostárny navazuje na areál sběrného dvora.
(viz přiložená mapa). Investorem bylo město Dolní Bousov. Celkové náklady na výstavbu činili 3 199 103,-Kč s DPH. Náklady města činili 319 910,-Kč s DPH. Zbylé náklady pokryla dotace ze Státního fondu životního prostředí. Stavbu realizovala firma Josef SVOBODA v období červenec až listopad 2012. Dotace neřešila vybavení kompostárny tzn. traktor, překopávač, štěpkovač atd. Toto vybavení bude město řešit formou pronájmu nebo zakoupením z vlastních prostředků. Na kompostárnu budou přijímány následující odpady – tráva, listí, větve, zemina a další biologicky rozložitelný odpad.
Kompostárnu mohou využívat všichni občané Dolního Bousova, Horního Bousova, Vlčího Pole, Bechova, Svobodína, Ošťovic a Střehomi. 

 

Kompostárna Dolní Bousov
lokalita Pivák, v části Zahrádky
 
PROVOZOVATEL A VLASTNÍK
Město Dolní Bousov, Náměstí T.G. Masaryka 1, 294 04 Dolní Bousov, IČO 00237680
 
ODPOVĚDNÁ OSOBA
Jindra Orságová, Městský úřad – vedoucí odboru místního hospodářství, Nám. T.G. Masaryka 1
294 04 Dolní Bousov, tel. 326 396 257, e-mail: ved.mh@dolni-bousov.cz
 
VEDOUCÍ OBSLUHY Kompostárny
Miroslav Hercík ( obsluha sběrného dvora )  
 
PROVOZNÍ DOBA
úterý       8:00 – 16:00
čtvrtek
     8:00 – 18:00
sobota     8:00 – 12:00  
 
Kompostárna je ZDARMA určena pro fyzické osoby, které mají trvalý pobyt v Dolním Bousově a místních částech s výjimkou právnických, nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Odevzdání biologicky rozložitelného odpadu bude prováděno na základě kontroly občanského průkazu..
 
INFORMACE O PROVOZU
internetové stránky města www.dolni-bousov.cz nebo MěÚ pí.Orságová tel. 326 396 257
 
DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ
Od 04. 06. 2013 bude odkládání bioodpadu (tráva , listí, odpad ze zahrádek atd. ) kdekoli na veřejném prostranství mimo kompostárnu považováno za znečišťování životního prostředí a pokutováno až do výše 50 000 Kč!
 

Miroslav Boček
starosta města 

foto

foto


Informační e-mail Autor: admin | Vydáno dne 11. 06. 2013

Kompostárna

KOMPOSTÁRNA - HLAVNÍ PŘÍJEZDOVÉ TRASY

Sběrný dvůr

NOVÝ SBĚRNÝ DVŮR V DOLNÍM BOUSOVĚ OTEVŘEN!

foto

Vážení občané,
 
v pondělí v  22. 4. 2013 v 11:00 byl v Dolním Bousově slavnostně otevřen nový sběrný dvůr. Město Dolní Bousov, jakožto zřizovatel, považuje za důležité seznámit občany města a místních částí se základními informacemi o jeho chodu.

Nejprve pár slov k výstavbě a investicím. Celý areál vznikl na místě bývalé skládky v lokalitě Pivák v části Zahrádky (viz přiložená mapa). Investorem bylo město Dolní Bousov, kterému se na výstavbu podařilo v roce 2011 získat dotaci ze Státního fondu životního prostředí ve výši 3.409.714,- Kč. Zbývajících 378.745,- Kč z celkových nákladů 3.787.459,- Kč doplatilo ze svého rozpočtu město. Stavbu realizovala firma ZETEZA v období duben až říjen 2012. Dotace neřešila vybavení sběrného dvora. Náklady na provoz (pronájem kontejnerů, energie, obsluha) jsou odhadnuty na 0,5 mil. korun. Tyto náklady bude město hradit z rozpočtu města. Během března letošního roku byl vybudován ochranný val, který odděluje areál od obytné zóny Zahrádky. Val bude postupně osázen zelení. Sběrný dvůr mohou využívat všichni občané Dolního Bousova, Horního Bousova, Vlčího Pole, Bechova, Svobodína, Ošťovic a Střehomi.

Běžný provoz zahájen v úterý 23. 4. 2013.

SBĚRNÝ DVŮR Dolní Bousov
lokalita Pivák, v části Zahrádky
 
  • PROVOZOVATEL A VLASTNÍK: Město Dolní Bousov, Náměstí T.G. Masaryka 1, 294 04 Dolní Bousov, IČO 00237680 

  • ODPOVĚDNÁ OSOBA: Jindra Orságová, Městský úřad –  vedoucí odboru místního hospodářství, Nám. T.G. Masaryka 1, 294 04 Dolní Bousov, tel. 326 396 257, e-mail: ved.mh@dolni-bousov.cz 

  • VEDOUCÍ OBSLUHY SBĚRNÉHO DVORA: Miroslav Hercík, tel.: bude doplněn

  • PROVOZNÍ DOBA:
    úterý 8:00 – 16:00
    čtvrtek 8:00 – 18:00
    sobota   8:00 – 12:00  

  • Sběrný dvůr je ZDARMA určen pro fyzické osoby, které mají trvalý pobyt v Dolním Bousově a místních částech s výjimkou právnických, nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Odevzdání odpadu bude prováděno na základě kontroly občanského průkazu. Objemný odpad nad 150 kg / rok, stavební odpad nad 150 kg / rok a pneumatiky budou zpoplatněny dle platného ceníku.

  • Odpady bude vyvážet a likvidovat firma Severočeské komunální služby s.r.o. z Jablonce nad Nisou, součást firmy Marius Pedersen. Zpětný odběr elektrozařízení budou zajišťovat firmy ASEKOL s.r.o., ELKTROWIN a.s. a EKOLAMP a.s.

  • INFORMACE O PROVOZU: internetové stránky města
    www.dolni-bousov.cz nebo MěÚ pí.Orságová tel. 326 396 257

  • DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: Od 23. 4. 2013 bude ukládání odpadu kdekoli na veřejném prostranství mimo sběrný dvůr považováno za založení černé skládky a pokutováno až do výše 50 000 Kč!


Informační e-mail Autor: admin | Vydáno dne 15. 04. 2013

Sběrný dvůr

Sběrný dvůr

Kam s odpady, které nepatří do popelnice?
 
NA SBĚRNÝ DVŮR !!!
 
Sběrný dvůr je místo, kde můžete odevzdat odpady, které nepatří do popelnic. Sběrný dvůr má svého správce a ten vám poradí, do kterého kontejneru můžete odložit odpady, které jste přinesli nebo přivezli.
 
Na sběrný dvůr můžete odvážet tyto druhy odpadů:
  • Objemné odpady: starý nábytek (křesla, židle, skříně, válendy atd.), podlahové krytiny (koberce, linolea), umyvadla, toalety,
  • Kovové odpady: železný šrot, hliníkové předměty, barevné kovy, plechovky, hrnce atd.,
  • Stavební suť: cihly a beton z drobných rekonstrukcí v bytě (do 150kg na občana zdarma)
  • Pneumatiky (zpoplatněno)
  • Tříděný odpad: PET, sklo, papír, směsný odpad, nápojové kartony
  • Znečištěné obaly od barev, ředidel, olejů, čistících prostředků atd.,
  • Sorbenty, hadry od oleje, olejové filtry atd.,
  • Upotřebené oleje: motorové, převodové a hydraulické oleje, brzdové kapaliny,
  • Pesticidy, herbicidy: nespotřebované prostředky k hubení hmyzu a ochraně rostlin,
  • Spotřební chemikálie: nespotřebované kyseliny, louhy, fotochemikálie, čistící prostředky apod.
Následující použité výrobky můžete bezplatně odevzdat na sběrném dvoře:
  • Použitá elektrozařízení: ledničky, mrazničky, pračky, televize, rádia, počítače, mikrovlnky, videa apod.,
  • Baterie a monočlánky, akumulátory z osobních aut a motocyklů,
  • Zářivky a výbojky,
  • Léky – léky nevyužívané nebo s prošlou zárukou.
Váš sběrný dvůr:
 
Adresa: Dolní Bousov, část Zahrádky, lokalita Pivák
Provozní doba: ÚT 8.00-16.00, ČT 8.00-18.00, SO 8.00-12.00
Zodpovědná osoba: Jindra Orságová
Správce Sběrného dvora: Miroslav Hercík
Telefon: bude na www.dolni-bousov.cz

Informace, dotazy, připomínky:
  • MěÚ, odbor místního hospodářství, tel: 326 396 257,
    www.dolni-bousov.cz         
     
Miroslav Boček
starosta města

Informační e-mail Autor: admin | Vydáno dne 01. 04. 2013

Sběrný dvůr

Ceník - sběrný dvůr


Ceník ke stažení zde (formát: Pdf; velikost: 164 kB)


Sběrný dvůr

Podrobné informace - sběrný dvůr


Prezentace ke stažení zde (formát: Ppt; velikost: 6,09 MB)


|0-15|15-25|

SLOVO STAROSTY

Vážení spoluobčané,
(3/2017)

dovolte mi, abych vás informoval o dění v našem městě a okolí. Stavební sezóna se pozvolna rozebíhá i v našem městě. K poslednímu dni měsíce dubna byla dokončena oprava chodníku v ulici Nádražní. Dílo bylo předáno bez vad a nedodělků zhotovitelem firmou COLAS CZ a.s. Celkové náklady na opravu činily 765 649 Kč bez DPH...

Bousovák číslo 3/2017
(formát: Pdf; 1,63 MB)


celý článek

InfoKanály
Odkazy
Náhodný
obrázek z galerií
Dolní Bousov - 38
Dolní Bousov
Turistika
Předpověď počasí
Certifikát
Město Dolní Bousov - městský úřad - idatabaze.czMěstské, obecní úřady - idatabaze.cz

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS. | Editace | Správa webu: Ing. Petr Hanzl